Co je to život v plnosti Ducha svatého?

1.  PŘIROZENÝ ČLOVĚK (nepřijal Ježíše do svého života)

„Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem“  (1. Korintským 2,14).
 

ŽIVOT, KTERÝ SI ŘÍDÍ ČLOVĚK SÁM Já - „Já" na trůnu života. † - Ježíš mimo život. l - Člověku nejsou odpuštěny hříchy. Oblasti života si řídí člověk sám a jeho život není v souladu s dokonalým Božím plánem.

2.  DUCHOVNÍ ČLOVĚK (křesťan, který je veden Duchem svatým a žije z jeho moci)

„Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko... My... však mysl Kristovu máme“ (1. Korintským 2,15-16).
 

ŽIVOT, KTERÝ ŘÍDÍ JEŽÍŠ † - Ježíš na trůnu života. Já - „Já" podřízeno Ježíši. l - Člověk má Spasitele a jsou mu odpuštěny hříchy. Oblasti jeho života řídí Ježíš a uvádí jeho život do souladu s Božím plánem.

3.  TĚLESNÝ ČLOVĚK (křesťan, kterému se nedaří žít křesťanským životem, protože se o to snaží z vlastních sil)

„A já, bratři, jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním, ale jako k tělesným, jako k nedospělým v Kristu. Dal jsem vám pít mléko, pokrm jsem vám nedal, neboť ten jste ještě nemohli snést. Ale ani teď ještě nemůžete, neboť jste stále ještě tělesní. Vždyť pokud je mezi vámi žárlivost, rozbroj a rozdělení, zdali nejste tělesní a nežijete jen po lidsku?“   (1. Korintským 3,1-3, Nová smlouva)
 

ŽIVOT, KTERÝ SI ŘÍDÍ ČLOVĚK SÁM Já - „Já“ na trůnu života. † - Ježíš není na trůnu, ale zůstává v životě člověka, který tedy má Spasitele a jsou mu odpuštěny hříchy. l - Oblasti života si řídí člověk sám. Jeho život není v souladu s Božím plánem a člověk neprožívá Boží lásku a odpuštění.

Následující čtyři zásady ukazují, jak žít v plnosti Ducha svatého.

• Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti (to znamená plný život, který má smysl)“ (Jan 10,10).

• „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic“ (Jan 15,5).

• „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání“ (Galatským 5,22-23).

Duchovní člověk - některé znaky křesťana, který je veden Duchem svatým a žije z jeho moci (sílu ke křesťanskému životu tedy čerpá od Boha):  

Tyto znaky se u křesťanů projevují v různé míře podle toho, nakolik důvěřují Bohu a jak dlouho už rozvíjejí svůj vztah s Bohem. Křesťan, který teprve začíná rozumět působení Ducha svatého proto nemusí ztrácet odvahu, když ve svém životě ještě nevidí tolik ovoce.

Proč je ale tolik křesťanů, kteří plným životem nežijí a nenesou duchovní ovoce?    

 Jak se to projevuje v jejich životech? 

• Ztratili svou počáteční lásku k Bohu: „Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku“ (Zjevení 2,4).

• Jejich duchovní život je nevyrovnaný a je v něm hodně pádů. Dělají to, co ve skutečnosti nechtějí, protože je k tomu vede jejich hříšná přirozenost: „Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne“ (Římanům 7,15 a 18).

• Často podléhají pokušení a hřeší: „Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeń, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci“ (Galatským 5,16 a 19-21).

Tělesný člověk - některé znaky křesťana, který není veden Duchem svatým a nežije z jeho moci:
 

(Člověk, který se považuje za křesťana, ale není ochoten se podřizovat Bohu, by se měl zamyslet, zda je vůbec křesťanem. Ježíš totiž v Matoušově evangeliu 7,21 říká:  „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“)

Když je křesťan naplněn Duchem svatým, žije vlastně Ježíš prostřednictvím Ducha svatého svůj život skrze něj (Jan 15). Jak působí Duch svatý v životě křesťana?

• Člověk se stává křesťanem působením Ducha svatého, a ten od této chvíle v křesťanovi navždy přebývá. „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího“ (Jan 3,5).  Přestože Duch svatý přebývá v každém křesťanovi, ne všichni křesťané se jím nechávají naplňovat.

• Duch svatý dává křesťanovi hojný život, naplňuje jeho vnitřní potřeby. Ježíš řekl: „,Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, »proudy živé vody poplynou z jeho nitra«, jak praví Písmo.‘ To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili“ (Jan 7,37-39).

• Duch svatý přišel, aby křesťanovi pomáhal poznávat Boží charakter (Jan 16,4b-15). Ježíš řekl: „Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít“  (Jan 16,13).

• Duch svatý proměňuje křesťanův charakter. Díky tomu mohou lidé vidět, jaký je Bůh: „Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně“ (2. Korintským 3,18).

• Duch svatý dává křesťanům moc účinně svědčit o Ježíši (Skutky 1,1-9): „Ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země“ (Skutky 1,8).

DALŠÍ INFORMACE

Pokud nemáte Web browser, který je schopen zpracovávat formuláře, ale rádi byste obdrželi další informace, můžete se obrátit na:  Nový Život, o.p.s., Plzeňská 166 150 00 Praha 5  tel.: 257 218 005, 257 224 203 nebo 257 233 342, fax: 257 229 005  E-mail: info@novyzivot.org